Fyzika
25.10.2018
Klarinet se chová podobně jako jazýčková varhanní píšťala: jeden konec je pevný (hubička) a druhý může volně vibrovat. Přestože je klarinet přibližně stejně dlouhý jako příčná flétna, zní přibližně o oktávu níže (příčná flétna má oba konce volné).
Díky válcovitému tvaru se sudé vyšší harmonické frekvence v hluboké poloze neozývají (při vyšších tónech už ano). Při přefuku do druhého rejstříku tedy klarinet "vynechává" oktávu (druhou vyšší harmonickou frekvenci) a zní v duodecimě (oktáva+kvinta). To má za následek širší tónový rozsah v porovnání s nástroji, které přefukují do oktávy (např. již zmíněná příčná flétna). Jednotlivé rejstříky mají i své názvy:
- šalmajový rejstřík - od e do e¹, má temnou barvou tónu (název je odvozen od středověkého nástroje chalumeau, nikoli šalmaje)
- slabý šalmajový rejstřík - od f¹ do b¹, má matnou barvou tónu
- jasný rejstřík - od h¹ do c³, má sytou barvou tónu
- vysoký rejstřík - od cis³, tóny jsou stále ostřejší.